Asi není nic příjemnějšího, než se v létě ponořit do chladivé, osvěžující vody bazénu. I to je důvodem, proč jej najdeme prakticky na každé dostatečně velké zahradě, a i na mnohých balkónech paneláků. A je jedno, jestli se jedná o malý nafukovací nebo vyhřívaný o velikosti olympijského bazénu.
Ovšem, jak každý ví, udržet vodu dostatečně čistou a kvalitní není nic jednoduchého. Musíme svádět v podstatě nikdy nekončící boj s řasami a sinicemi, o napadaných broucích, listech a jiných nečistotách ani nemluvě. Není tedy divu, že jsme vytvořili pomůcky, které nám mají tento úkol usnadnit.
Jedním z nich je bazénová plachta. V podstatě se jedná o kus igelitu či jiného podobného materiálu minimálně takových rozměrů, jako má onen bazén. Přes něj se pak po koupání přehodí. Cílem je zabránit tomu, aby do vody napadaly nečistoty.
Na první pohled se to jeví jako dobrý nápad – nebudeme již muset denně vybírat bazén, a také v něm nebudou rozkládající se kusy organické hmoty, které představují ideální živnou půdu pro rozvoj řas. Ovšem má to i háček.
Použitím této plachty totiž omezujeme přísun kyslíku a světla. To by se na první pohled mohlo zdát výhodné – koneckonců mnohé řasy jej potřebují pro svůj růst. Avšak tak tomu není. Existuje spousta druhů sinic, kterým naopak toto prostředí vyhovuje. Výsledkem tak může být to, že sice budeme mít bazén čistý od napadaných nečistot, avšak bude v něm velká kolonie mikroskopických organismů.
S těmi si lze samozřejmě poradit za pomoci nejrůznějších chemických přípravků. Avšak zdaleka ne vždy je jejich zvýšené použití možné, například pokud se tam koupe někdo s ekzémem či citlivou pokožkou.
Než ji tedy pořídíme, je dobré zvážit všechna pro a proti, ať si nakonec v konečném důsledku nepřidáme víc práce, než ušetříme. To by byla škoda, zvlášť vzhledem k tomu, že usnadnění práce je zde hlavním cílem.